prof. Ing. Karel Hamal DrSc. *8. 4. 1932 Třinec, †8. 2. 2007 Praha;
vůdčí osobnost československého výzkumu v oblasti laserové techniky Po absolvování VTA v Brně v roce 1955 nastoupil do Tesly Hloubětín do vývoje speciální radiotechniky. Zde si jej v roce 1962 vybral pozdější akademik Bohumil Kvasil do týmu právě jím založené katedry fyzikální elektroniky a dále bylo jeho vědecké působení Prof. Ing. Karel Hamal, DrSc. v rozhovoru s prvním čs. kosmonautem Ing. Vladimírem Remkem Katedra fyzikální elektroniky 93 svázáno s FJFI ČVUT (CSc. 1967, DrSc. 1979, prof. 1987, dlouhodobé studijní a přednáškové pobyty v Kanadě, Egyptě a Ekvádoru). Již v roce 1963 kolem sebe shromáždil schopné studenty a kolegy, kteří o rok později zprovoznili laboratorní rubínový laser. Počátkem 70. let správně odhadl potenciál impulzních laserových systémů pro měření kosmických vzdáleností; jeho tým byl světově třetí, který uskutečnil laserové měření vzdálenosti družic. Byl koordinátor sekce „Laserový družicový radar“ programu Interkosmos (1970–1990), podílel se na vzniku a provozu celosvětové sítě dálkoměrných stanic, byl oceněn Státní cenou (1974) a NASA SLR Pioneer Award (2002). Podnítil vznik československé verze náhrady fotonásobičů – unikátního detektoru jednotlivých fotonů SPAD. Inicioval vývoj pevnolátkových laserů na FJFI a jejich aplikace v medicíně (stomatologie, oftalmologie, chirurgie) a v dalších oborech. Od 90. let rozšířil svůj vědecký záběr o (sub)pikosekundové měření časových intervalů. Jako jeden z prvních v ČR prosadil vznik bakalářského studia na ČVUT v roce 1991. Po celou svou pedagogickou kariéru prosazoval koncepci „Research University“ – aktivní zapojení studentů do práce výzkumných týmů.
prof. Ing. Ivan Procházka, DrSc
prof. Ing. Gojko Lončar CSc. *14. 10. 1926 Palača (okr. Vukovar, Jugoslávie, dnešní Chorvatsko), †24. 9. 2003 Praha
český elektrotechnik srbského původu Za druhé světové války byl aktivní v jugoslávském partyzánském odboji. Po roce 1946 pracoval v Mezinárodním svazu studentstva (se sídlem v Praze), studoval a jako pedagog působil na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Později přešel na nově založenou fakultu FTJF (dnešní FJFI). V roce 1964 na katedře fyzikální elektroniky obhájil kandidátskou práci, za další čtyři roky se habilitoval. V období 1972–1985 vykonával funkci proděkana. V roce 1975 byl jmenován profesorem. V letech 1982–1991 byl vedoucím katedry fyzikální elektroniky FJFI ČVUT. Je autorem skript Elektrodynamika I a II a spoluautorem knihy Creation of Thin Oxide Films in a Microwave Plasma. Byl aktivním členem Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. V řadě případů prokázal svoji nespornou osobní odvahu, když na příslušných místech dokázal prosadit, aby se nadějní absolventi, kteří z politického hlediska nesplňovali potřebná kritéria, mohli stát aspiranty (dnešní doktorské studium). Jako Srb byl velkým propagátorem díla Nikoly Tesly.
doc. Ing. Milan Kálal, CSc.
prof. Ing. Bohumil Kvasil, DrSc. *14. 2. 1920 Plaňany, †30. 10. 1985 Praha;
fyzik, vysokoškolský učitel a politik. Absolvoval reálné gymnázium a pak v letech 1939-1947 (po přerušení za okupace) vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou ČVUT. Působil pak v letech 1958-1983 jako učitel na této škole, nejprve jako asistent, pak docent (1954), v letech 1954-1955 coby děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT. Po jistou dobu také působil ve Vojenském technickém ústavu ve Kbelích. Od roku 1958 byl profesorem (zpočátku na Fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, od roku 1959 začleněné pod ČVUT, jejímž byl pak do roku 1960 děkanem). V letech 1961-1962 byl na této fakultě vedoucím katedry fyzikální elektroniky. V letech 1968-1979 byl rektorem ČVUT. Byl ředitelem Fyzikálního ústavu ČSAV (od 1979) a předsedou Československé akademie věd (od 1981). Specializoval se na radioelektroniku, fyzikální elektroniku, kvantovou radiotechniku a vakuovou techniku. Zaměřoval se i na problematiku laserového plazmatu a laserové lokace družic. Podílel se na vybudování prvního lineárního urychlovače elektronů a prvního zařízení pro implantaci iontů do polovodičů v Československu. Podílel se na mezinárodním programu Interkosmos. Na Fakultě technické a jaderné fyziky přednášel kvantovou elektroniku. Napsal řadu knih, mezi jinými „Teoretické základy techniky centimetrových vln“ a „Teoretické základy kvantové elektroniky“. Svého působení v politice nezřídka úspěšně využíval pro prosazování rozvoje vědy v Československu a podporu talentovaných studentů.
doc. Ing. Ladislav Pína, DrSc